Volba fidelity podle rizika

• Lo-fi (wireframe, papír, jednoduché klikání):
  • vhodné pro: strukturu, IA, základní tok, porozumění krokům,
  • výhoda: rychlost, levné iterace.
• Hi-fi (vizuálně realistický prototyp):
  • vhodné pro: důvěryhodnost, microcopy, vnímanou hodnotu, jemné interakční detaily,
  • riziko: „halo efekt“ (vypadá hotově → falešná jistota).

„Fake it“ princip

• Cíl: vytvořit přesvědčivou iluzi funkčnosti v rozsahu nutném pro test.
• Nejde o mini-produkt, ale o experimentální reprezentaci.

Wizard-of-Oz

• Uživatel má dojem, že systém funguje automaticky, ale reakce simuluje člověk.
• Užitečné, když je implementace drahá/neexistuje (např. AI doporučení, schvalování).

Co prototyp typicky otestuje dobře

• Usability: projde uživatel tok bez nápovědy?
• Porozumění: chápe pojmy, stavy, důsledky voleb?
• Desirability signály: dává to smysl v jeho scénáři?

Co prototyp neumí validovat (nebo jen omezeně)

• Výkon, stabilita, edge-cases v produkci.
• Dlouhodobé chování (retence, habituace).
• Skutečný obchodní dopad (bez produkčního měření).

Praktické rozhodovací pravidlo

Fidelity zvolím tak, aby byl test „realistický v tom, co je kritické“ a zároveň aby prototyp šel dokončit v timeboxu a zachoval fokus na must-learn.