Digitalizace a inovační trendy v ICT

Tento dokument se zabývá inovačními trendy v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) a jejich dopady na řízení podnikové informatiky. Vychází z 3. kapitoly knihy Principy a modely řízení podnikové informatiky.

Inovační trendy a jejich vliv

Řízení podnikové informatiky musí reagovat na dynamické změny v technologiích i v byznysu. Následující schéma zobrazuje klíčové oblasti trendů, které formují současné pojetí IT v podnicích.

Čtyři hlavní oblasti inovačních trendů

graph TD
    subgraph ICT[Trendy ICT]
        A1[Rozvoj internetu – Web 2.0]
        A2[Práce s informacemi - Google, CI]
        A3[Nové formy aplikací - SaaS, Open Source]
        A4[Integrace ICT do inovací produktů]
    end

    subgraph Business[Trendy v řízení podniků]
        B1[Prosazování procesních přístupů]
        B2[Zvýšená orientace na služby]
        B3[Vyšší potřeba inovací]
        B4[Důraz na ekonomické přínosy]
    end

    subgraph Global[Globální trendy]
        C1[Prosíťovaná ekonomika]
        C2[Využívání kooperací a sítí]
        C3[Outsourcing a offshoring]
        C4[Rostoucí hodnota znalostí]
    end

    subgraph Institutional[Institucionální trendy]
        D1[Programy informační společnosti - i2010]
        D2[Statistické sledování inf. společnosti]
    end

    ICT --> RPI[Řízení podnikové informatiky]
    Business --> RPI
    Global --> RPI
    Institutional --> RPI

Digitální éra a informační společnost

Vývoj ekonomiky lze rozdělit do tří hlavních ér, přičemž každá je charakteristická jiným zaměřením, technologiemi a klíčovými faktory.

Vývoj ekonomických ér

Charakteristika	Zemědělská éra	Průmyslová éra	Informační éra
Ekonomická orientace	Zemědělství, těžba surovin	Výroba strojů a produktů	Služby
Klíčové technologie	Mechanické nástroje	Motorem poháněné stroje	ICT
Životní cyklus výrobku	Dekády	Roky	Měsíce
Příspěvek pracovníka	Fyzická síla	Fyzická síla / kreativita	Kreativita
Dosah vlivu	Rodina / lokalita	Region / země	Globální

Šest klíčových ekonomických faktorů

Moderní ekonomická teorie identifikuje šest faktorů, které ovlivňují bohatství národů a podniků. K původním faktorům (Smith, Schumpeter) přidal Peter Drucker faktor znalostí, který je v informační éře rozhodující.

Země (Adam Smith, 18. století)
Práce (Adam Smith)
Kapitál (Adam Smith)
Technologie (Joseph Schumpeter, 20. století)
Podnikání (Joseph Schumpeter)
Znalosti (Peter Drucker, konec 20. století)

Klíčová myšlenka: ICT a zejména informace a znalosti rozhodujícím způsobem ovlivňují ekonomické výsledky podniků a mají vliv i na ekonomiku vyspělých zemí.

Digitalizace služeb a produktů

V informační éře jsou nejrychleji rostoucími firmami ty, které se orientují na digitalizované služby (např. Google, Amazon, eBay, Facebook).

Charakteristiky digitalizovaných služeb

Nespotřebovávají se užitím: Na rozdíl od fyzických produktů služba jejím poskytnutím nezaniká.
Nízké náklady replikace a distribuce: Jakmile je služba vyvinuta, náklady na obsluhu dalšího uživatele jsou marginální.
Vysoké náklady vývoje: Většina investic směřuje do počátečního vývoje a infrastruktury.

Příklady digitalizace v odvětvích

Automobilový průmysl: GPS navigace, řízení spotřeby, ABS, parkovací asistenti.
Bankovnictví: Internetové bankovnictví, čipové karty, elektronické transakce.
Logistika: RFID (Radio Frequency Identification) pro sledování zboží, efektivní řízení skladů.

Web 2.0 a Enterprise 2.0

Evoluce webu

Charakteristika	Web 1.0 (cca 1996)	Web 2.0 (cca 2006+)
Princip	Publikování obsahu (Read-only)	Spolupráce a tvorba obsahu (Read-Write)
Role uživatele	Pasivní konzument	Aktivní tvůrce (Prosumer)
Příklady	Osobní stránky, katalogy	Wiki, blogy, sociální sítě, YouTube

Enterprise 2.0

Pojem Enterprise 2.0 označuje využití principů a technologií Web 2.0 v podnikovém prostředí.

Přínosy pro podnik:

Urychlení rozhodování: Rychlejší sdílení informací v týmech.
Inovace produktů: Analýza zpětné vazby zákazníků na sociálních sítích.
Znalostní management: Využití wiki pro sdílení firemního know-how.
Marketing: Lepší zacílení reklamy a budování loajality (sociální sítě).

Trendy v užití dat a informací

Sdílení dat v dodavatelském řetězci (SCM)

Data nejsou izolována v podniku, ale sdílena v celém řetězci (dodavatel-výrobce-prodejce).

Zdroje dat: Prodeje na pokladnách (POS), historie nákupů, mobilní data, návštěvnost webu.

Competitive Intelligence (CI)

Definice: Competitive Intelligence je systematický a etický program pro získávání, analyzování a řízení externích informací, které mohou mít vliv na podnikové plány, rozhodování a činnost.

Cíle CI:

Sledování trendů trhu.
Monitorování aktivit konkurence.
Včasná identifikace příležitostí a rizik.

Vliv ICT na chování podniků

Přechod od tradičního modelu k modelu adaptabilnímu a prosíťovanému.

Od hodnotového řetězce k aliancím

Aspekt	Tradiční společnost	Adaptabilní (prosíťovaná) společnost
Cíl	Efektivnost, stabilita	Odlišnost, adaptabilita, rychlost
Řízení	Příkaz a kontrola (hierarchie)	Spojení a spolupráce (sítě)
Inovace	Vnitřní výzkum a vývoj	Otevřené inovace, spolupráce
Fokus	Nabídka (Push)	Poptávka (Pull)
Paradigma	Hodnotový řetězec	Aliance a ekosystémy

Prosíťovaný model podnikání

Podniky se stávají součástí širších sítí (ekosystémů), kde sdílejí:

Myšlenky a investice.
Rizika.
Informace o zákaznících.

Výzvy: Nutnost koordinace celé sítě, řízení rizik napříč subjekty a identifikace přidané hodnoty.

Čtyři klíčové efekty ICT na ekonomiku

Podle Carayannise má rozšíření ICT čtyři hlavní dopady:

Vnitřní účinnost (Internal Efficiency)
- Zvýšení produktivity “bílých límečků” (administrativy).
- Automatizace zpracování dokumentů.
- Redukce režijních nákladů.
Transakční náklady (Transaction Costs)
- Snížení nákladů na koordinaci mezi firmami.
- Elektronická výměna dat (EDI) eliminuje papírování a zpoždění.
- Levnější realizace obchodních vztahů.
Restrukturalizace (Restructuring)
- Díky nízkým transakčním nákladům není nutné dělat vše “in-house”.
- Rozvoj outsourcingu, virtuálních týmů a klastrů.
- Firmy se mohou zmenšovat a více spolupracovat.
Znalostní management (Knowledge Management)
- Hodnota firmy stojí na kvalitě procesů a know-how.
- Sítě umožňují rychlejší sdílení znalostí a inovací.

Význam ICT pro sektory ekonomiky

Investice do ICT se liší podle odvětví. Některá odvětví jsou na ICT životně závislá (ICT Driven Industries).

Podíl investic do ICT (příkladová data)

Sektor	Podíl investic do ICT	Charakteristika
Banky a pojišťovny	~90 %	ICT je výrobní linkou, výpadek je fatální.
Telekomunikace	~89 %	Jádro podnikání je ICT.
Utility (energie)	~68 %	Řízení sítí, smart metering.
Školství/Veřejná správa	~40-45 %	Podpora výuky, e-Government.
Výroba/Stavebnictví	~16 %	CAD/CAM, řízení výroby, ale podíl nižší než u služeb.

V “ICT Driven Industries” (banky, telco) je CIO (ředitel IT) obvykle členem představenstva nebo top managementu, protože IT strategie je totožná s podnikovou strategií.

Digitalizace ve veřejné správě (e-Government)

Cílem e-Governmentu je zefektivnit styk občana se státem.

Prioritní oblasti (příklad ČR - Czech POINT, Datové schránky):

Základní registry: Jediný zdroj pravdy o občanech, firmách a nemovitostech.
Univerzální kontaktní místa: Možnost vyřídit věci na jednom místě (fyzicky i elektronicky).
Zaručená elektronická komunikace: Bezpečná výměna dokumentů (identita, časová razítka).
Digitalizace datových fondů: Převod papírových archivů do digitální podoby.

Shrnutí pro management

Manažeři v digitální ekonomice musí řešit nové výzvy:

Kapitalizace znalostí: Jak vytěžit hodnotu z toho, co firma ví.
Hyperkonkurence: ICT snižuje bariéry vstupu na trh, konkurence je globální.
Bezpečnost: Ochrana dat a transakcí je kritická.
Adaptabilita: Schopnost rychle měnit procesy a produkty dle zpětné vazby z trhu.