Účel: sdílené porozumění a rozhodování

• Artefakty nejsou cílem, ale kognitivní nástroje.

Persony (Cooper, goal-directed)

• Primárně pro návrhová rozhodnutí: optimalizace pro primární personu.
• Musí obsahovat: cíle, motivace, chování, kontext, frustrace.
• Riziko: „demografická persona“ bez rozhodovací síly.

Scénáře a use cases

• Scénáře: uživatel „v životě“, emoce, přerušení, kontext.
• Use cases: formalizace aktérů, předpokladů, alternativních větví (komunikace s vývojem).

Mentální model

• Jak uživatel chápe doménu; pomáhá odhalit nesoulad slovníku a očekávání.

User journey map

• End-to-end zkušenost v čase, touchpointy, momenty pravdy, pain points.
• Silná pro identifikaci, kde se kumulují bariéry (ne jen „jedna obrazovka“).

Service blueprint

• Propojí frontstage zkušenost s backstage procesy a kapacitami.
• Ukazuje, že problém může být procesní/systémový, ne UI.

Ukotvení v datech

• Každý prvek musí mít stopu k evidenci (citace, pozorování, analytika).
• Explicitně uvést předpoklady a místa nejistoty.

Prevence reifikace

• Pravidelně aktualizovat po nových datech.
• Používat artefakt v rozhodování (jinak je to „theatre“).
• Vymezit, co model nezachycuje (okraje, výjimky, segmenty).

Kdy co použít (zkratka)

• potřebuju rozhodovat o prioritách funkcí → persona + cíle
• potřebuji zachytit kontext a přerušování → scénář
• potřebuji procesní větvení → use case
• potřebuji sladit pojmy a očekávání → mentální model
• potřebuji end-to-end zkušenost → journey
• potřebuji organizační změny v zákulisí → blueprint