1) Od zadání k výzkumným otázkám

• Zadání často popisuje symptom nebo institucionální perspektivu.
• Převod na otevřené otázky porozumění (ne „potvrďte náš nápad“):
  • Co lidé dělají v situaci X? (deskriptivní)
  • Proč se to děje? (explanační)
  • Jak kontext ovlivňuje chování? (kontextové)

2) Volba metod podle typu nejistoty

• Rozhovory (polostrukturované): motivace, významy, cíle.
• Pozorování / stínování / kontextové šetření: rozdíl mezi „říká“ vs „dělá“, vliv prostředí.
• Deníkové studie: procesy rozložené v čase.
• Doplňkově kvantitativně: analytika, dotazník (odpověď na „kolik/jak často“).
• Cíl: triangulace (metody se doplňují, ne duplikují).

3) Kontekst použití (ISO 9241-210)

• Explicitně popsat: uživatelé, úkoly, vybavení, fyzické/sociální prostředí.
• Praktický důsledek: test/výzkum bez kontextu vede k návrhu „správných obrazovek“, které selžou v realitě.

4) Nábor a velikost vzorku

• Nábor podle relevantních segmentů a situací, ne podle dostupnosti.
• „Kolik rozhovorů stačí“: argumentace přes saturaci / information power:
  • užší cíl + relevantní účastníci + kvalitní data → menší vzorek může stačit
  • heterogenní populace + široký cíl → větší vzorek

5) Kvalita evidence: validita a reliabilita

• Validita: zda metoda zachycuje to, co potřebujeme (měření/interpretace/kauzalita).
• Reliabilita: konzistence postupu (např. stabilní scénář, kalibrace týmu).
• V kvalitativnu zvýšení důvěryhodnosti: audit trail, práce s citacemi, hledání kontrapříkladů.

6) Etika a ochrana dat

• Informovaný souhlas, minimalizace dat, bezpečné ukládání.
• GDPR a citlivé skupiny: asymetrie moci, harm reduction.
• Transparentní komunikace účelu a možnosti odstoupit.

Výstup Discover

• Ne „názory“, ale evidence + pozorování + první hypotézy připravené na syntézu.